Duben 2018

Měsíc

27. dubna 2018 v 11:59 | Káťa |  Mé názory, úvahy
Tak jsem koukala a s hrůzou zjistila, že je to více jak měsíc, co jsem sem nepřidala žádný článek. A to už je to tak týden, co mi moje kamarádka Píďa připoměla, že už zde dlouho nic nečetla a já jí slíbila, že sem už konečně něco přidám. Je na čase.

Za ten měsíc se toho celkem dost událo. 25. března, den po mých 23. narozeninách (Už?? PřekvapenýSmějící se) se mi přítel vrátil z lyžařské dovolené ve Francii. A protože jsme se více jak týden neviděli, šli jsme hned na procházku do nedalekého Borského parku. Byl krásný den, sluníčko svítilo, ač na konci března byla ještě trochu zima. Procházeli jsme se, povídali si a já byla šťastná, že ho mám zpátky doma zdravýho, že si nic nezlomil a dovolenou si užil. A taky, že mi přivezl tři lahve vína - červené, růžové, bílé - se slovy: "Já nevěděl, který ti koupit, tak jsem vzal všechny tři." Smějící se Ne, samozřejmě, víno potěší, ale to, že se vrátil a navíc bez žádné zlomené končetiny byla radost největší. Usmívající se Vlastně takový dárek k těm mým narozeninám, které jsme pak spolu dodatečně oslavily. Nebyla to žádná velká oslava, na takové ostatně já ani nejsem, ale dostala jsem nádhernou kytici.
A život se vrátil zase do starých kolejí. Ačkoliv já jsem si lehce přehodila výhybku a našla si brigádu v kanceláři. Zprvu jsem tomu nedávala moc nadějí, protože jsem odpověděla na inzerát a dlouhou dobu nic, ticho po pěšině. Až koncem března se ozvali, že mě zvou na pohovor, který se uskutečnil začátkem dubna. Vlastně to ani nebyl klasický pracovní pohovor, "pouze" mi tam vedoucí, mladý kluk přibližně v mém věku, vysvětlil, co všechno ta práce obnáší a řekl, že se do příštího týdne ozve. A ozval. A vzali mě. A já nastoupila do obchodního oddělení. A jsem opravdu ráda, že to vyšlo a že budu mít nějaké praktické zkušenosti. Na druhou stranu, pro člověka s panickými ataky a úzkostmi, co špatně snáší změny je ten začátek trochu hardcore. Ale je to další krok k překonání sebe sama a já věřím, že se s tím poperu.