Kdo je panikářka?

5. března 2018 v 20:30 | Káťa | 
Zdravím v novém týdnu :-). Po stručnějším a obecném úvodním článku bych se teď chtěla více rozepsat o mé maličkosti. Ale nebudu hovořit o svých 157 cm výšky, spíše se Vám trochu více představím :-).
Jako holka ve svých "early twenties" stále hledám a objevuji, co mě bude v životě naplňovat, co mě bude bavit. Mezi mé koníčky patří kreslení portrétů známých osobností. Mým nejnovějším "fanartem" je portrét herce Jeroma Flynna (většina z Vás ho bude asi spíš znát ze známého seriálu Game of Thrones, kde ztvárnil Bronna, já ho znám ze seriálu Ripper Street, kde se ujal role seržanta Benneta Drakea... kdo má rád vůni a špínu viktoriánského Londýna, tak ten seriál vřele doporučuji :-D). Kreslení je pro mě jedním z nejlepších relaxů. Není nic lepšího, než si pustit oblíbenou hudbu, vzít tužku a papír a nechat ruku čmárat po papíře.
Další mojí velkou zálibou je historie. Historické seriály, dokumenty, knížky...to je moje. Nyní jsem i studentkou oboru Obecné dějiny (to už ovšem nebude mít dlouhého trvání - vnitřní kompas mi už dlouhou dobu hlásil, že historie je fajn, ale jako koníček - rozhodla jsem se tedy pro ukončení studia a buď ještě změním školu a obor, nebo už půjdu do práce). Přibližně před dvěma roky jsem díky příteli přičichla i k reenactingu - živé historii :-). Což považuji za splněný sen - vždy, když jsem byla v Plzni na Slavnostech svobody, tak jsem si přála mít na sobě dobové šaty, mít vedle sebe gentlemana ze 30. let a svézt se v Convoy of Liberty. Což se mi na loňských slavnostech poprvé splnilo a byl to úžasný zážitek. Hlavně, když se člověk dostane do zákulisí takovéhle velké akce, tak pozná spoustu lidí. Spoustu úžasných lidí, kteří svému náročnému koníčku dají úplně vše - čas i peníze. Protože to milují a chtějí to "žezlo historie" předávat dál. Já mám také ráda historii, ale nedokážu si sama sebe představit, že bych (například) strávila 14 dní někde v lese jen s dobovým vybavením. Proto tito lidé zaslouží obrovský respekt za to, co dělají. A teď si dovolím menší reklamu :-D. Jeden z takových lidí je i náš kamarád, díky kterému se s přítelem občas dostaneme na nějakou dobovou akci, PhDr. Daniel Švec. Pokud tedy někoho z Vás taky zajímá historie a převážně pak českoslovenští letci v RAF, můžete se podívat na jeho stránky: https://danielsvecraf.webnode.cz/ Další úžasný človíček z "oboru" (čsl. letců) je paní Iveta Irvingová, dcera generála Irvinga. O lidech a akcích okolo československých letců v RAF sem také budu psát články.

















Co bych mohla ještě říci dále? Miluji zvířata. Doma máme čtyřletého německého ovčáka Jacka. Ano, budou mu 4, ale chová se občas pořád jako štěně :-D. Nejradši má míček na procházce a svůj gauč. S míčkem se vylítá a gauč je jeho, takže se mu tam nikdo jiný nerozvaluje a může si v klidu odpočinout.
A můj nejstarší koníček? Koníčci :-). Koně miluji od dětství a jsem strašně vděčná svým rodičům za to, že mi umožnili už od mých pěti let jezdit. Začínala jsem v JO Kladruby u Stříbra, kde jsem jezdila dalších 8 let. To bylo nejkrásnější dětství, jaký jsem mohla mít. Dětství v sedle. A nejraději s mojí učitelkou, poničkou Zarou. Pak jsem ještě 3 roky jezdila na jízdárně v Úhercích. Tam byl zase pěkné číslo Taur. V boxu ďábel, pod sedlem anděl, takže mi nějaký ten kopanec nebo kousanec v boxu pod sedlem skvěle vynahradil. Bohužel, jak jsem o pár let později zjistila, Taureček se již prohání po věčných pastvinách ... Slušně jsem to tenkrát obrečela.
U koní jsem strávila téměř polovinu svého dosavadního života, tedy určitě tady čekejte nějaké příběhy a zážitky z dob strávených v sedle. Nyní už pravidelně nejezdím, čehož teď hodně lituju. Ke koním se vždycky dostanu jednou za uherák a vždycky to je, jako když přijdete domů. Nevím, jak ten pocit popsat, ale snad mě chápete :-D.
Jo a můj budoucí koníček je cestování. Vždycky jsem byla takovej pecivál, ale jak člověk stárne, tak si uvědomí, že z toho světa ještě nic neviděl a že to je škoda. Takže bych ráda procestovala ČR a třeba i zahraničí. Ale do toho zahraničí bych potřebovala nějakýho obětního beránka, co by jel se mnou, sama na to nemám koule :-D. A k tomu cestování si pořídit zrcadlovku a naučit se pořádně fotit. Tak. To by bylo :-D.



Mějte se famfárově!
- Káťa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Píďa Píďa | 19. března 2018 v 14:55 | Reagovat

Jé! Zara a Taur! :o) Tak na ty si také moc dobře pamatuji. Zara a můj první tábor u koní, kde jsem se prvně jako malá holka učila jezdit. A Taur? To bylo teprve číslo! Jak píšeš... v boxu to byl ďábel, ale pod sedlem byl neskutečný! :o) A pamatuješ si na Baldu a Prince? To někdy budeš muset také napsat, na ranči bylo plno úžasných zážitků. :-o)

2 Káťa panikářka Káťa panikářka | Web | 19. března 2018 v 21:53 | Reagovat

[1]: To si piš, že bude článek :-). Obzvlášť, jestli letos zopakujeme po 12 letech ranč :-) :-D.
Jinak z ranče si vzpomínám hlavně na Tvojí mamku a Šamana :-D

3 Káťa panikářka Káťa panikářka | Web | 19. března 2018 v 21:54 | Reagovat

[1]: Taur byl úžasnej...obrečela jsem ho...

4 Píďa Píďa | 19. března 2018 v 22:00 | Reagovat

[2]:Tak na to také jen tak nezapomenu! A na toho pštrosa a hlavně na Sama.:-):☺️☺️☺️

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama